Konečně pořádná zima se spoustou sněhu. My se sněhu nebojíme, my si ho užíváme. Nechci se chlubit cizím peřím a proto přiznám, že jsme k tomuhle sněhulákovi ruku nepřiložili, ale máme pilné kamarády. Tak si vezměte mustr.
A navíc básničku z mého mládí:
Venku snížek k zemi padá,
čistá, bílá je zahrada.
My se sněhu nelekneme,
na zahradu vyběhneme,
velkou kouli uválíme,
sněhuláka postavíme.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat